Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kainovci

17. 6. 2012

 

Kainovci

I.čtení: Mt 18,21-22; L 6,27-38; II.čtení: Gn 4,17-24

Bible začíná stvořením světa. Bohu se daří svět podle svého plánu skvěle tvořit až do chvíle než přijde na řadu člověk. Eva zhřeší, Adam se nechá svést Evou. Povedený páreček. Ten se Pánu Bohu moc nevydařil. Nerespektují radu Stvořitele. Pak přicházejí na řadu jejich děti – Kain a Ábel. Kain zabije Ábela a rodinná tragédie je na světě. Hned první stránky Bible, které se týkají člověka, nezní moc povzbudivě. Setkáváme se s prvním hříchem, nenávistí, závistí, vraždou – bratrovraždou. A protože jsme ovlivněni našim zákonodárstvím, zní nám to podivně.

Zní nám podivně, že Kain za svůj čin nese pouze jakési znamení. Dál si může být klidně na svobodě a navíc nikdo na něj nesmí vztáhnout ruku. Je snad tento vrah pod Boží ochranou? Kdyby se to stalo dnes, Kain by šel pěkně do chládku a seděl by až by zčernal. Naše lidská spravedlnost nenechá vrahy beztrestně na svobodě. Ale je to skutečně tak? Nemýlím se trochu aspoň v poslední větě, že naše lidská spravedlnost nenechá vrahy beztrestně na svobodě? Určitě bychom společně dospěli k tomu, že té Boží spravedlnosti někdy možná nerozumíme, ale že ta naše lidská spravedlnost není lepší.

Hospodinovo zaslíbení dané Kainovi, který se obával, co s ním bude po té co zabil a co ho Bůh vypudil z domova, se naplnilo: „Hle, vypudil jsi mě dnes ze země. Budu se muset skrývat před tvou tváří. Stal jsem se na zemi psancem a štvancem. Každý kdo mě najde, bude mě moci zabít. Ale Hospodin řekl: "Nikoli, kdo by Kaina zabil, bude postižen sedmeronásobnou pomstou." A Hospodin poznamenal Kaina znamením, aby jej nikdo kdo ho najde nezabil.“ Gen 4, 14 – 15 - Hospodin Kaina sice potrestal, ale i přestože zabil svého bratra, neopovrhl jím. Naopak postaral se o to, aby jemu na život nikdo nesáhl. Kdokoliv by se o to pokusil, byl by postižen sedmeronásobnou pomstou.

Co bylo tedy s Kainem dál? Byl na svobodě, založil si rodinu, měl ženu, syna Enocha, podle kterého dokonce pojmenoval i město, které sám zbudoval. A dál se dozvídáme i jeho rodokmen směrem dopředu. Enoch měl Iráda, Irád Mechújáela, Mechújáel Metúšaela a Metúšael měl syna Lámecha. O Lámechovi toho máme v Bibli dokonce zase o něco více, než o jeho otci, dědovi, pradědovi atd. Zkrátka Lámech se vyznamenal. U něho se dočítáme o první bigamii v Bibli, měl dvě ženy Ádu a Silu. Ale to možná není pro nás taková novinka, dneska má dvě ženy kdekdo. A ty ženy měly děti a každé z nich se stalo praotcem nějakého řemesla. Tedy Kainův rodokmen se čile rozrůstá. Jednou si Lámech ty svoje ženy zavolal a řekl jim:

Ádo a Silo, poslyšte můj hlas, ženy Lámechovy naslouchejte mé řeči: Zabil jsem muže za své zranění, pacholíka za svou jizvu. Bude-li sedmeronásobně pomstěn Kain, tedy Lámech sedmdesátkrát a sedmkrát.

Ále, co to slyšíme? Opět se nám tu objevuje vražda, možná nejedna – několik generací po Kainovi se v jeho rodě opět vraždí. Lámech se mstí za jizvu, za své zranění. Ženy, zabil jsem muže, pacholíka. Co jim to vlastně říká? Ženy moje, zabil jsem dítě, mladého kluka, za to že mi způsobil zranění, zjizvení. Ženy moje, já za svá zranění zabíjím, mstím se, vraždím. To je můj způsob odplaty, to si pamatujte! Lámech se postavil do role soudce a vykonavatele trestu a nepřipustil si ani ten nejmenší prostor pro odpuštění, naopak chvástá se svojí nemilosrdností a krutostí před svými ženami. Stal se tak vykonavatelem pomsty, která vede pouze k pomstě další, větší a ještě krutější..

Když může být pomstěn vrah jako je Kain, jistě může být pomstěn i Lámech. Lámech se tímto způsobem jakoby dožaduje Boží ochrany, ale přitom vůbec nezmiňuje Boží jméno. Boha nezná, s Bohem ve svém životě nepočítá. Lámech zkrátka počítal s tím, že ochrana vyřčená nad Kainem se automaticky vztahuje i na něj. Jde vidět, že Kainova vražda nebyla ututlána, ale jeho znamením bylo to, že tím bylo poznamenáno celé jeho pokolení. Všichni to věděli, že Kain zabil a věděl to i jeho pra, pra, pra, pravnuk Lámech. - "Bude-li sedmeronásobně pomstěn Kain, tedy Lámech sedmdesátkrát a sedmkrát." Vidíme, že Lámech nemá problém citovat Boží slovo a umí ho i ve svůj prospěch řádně překroutit. Co nám to ale všechno říká s těmi čísly? Že zlo, pomsta, násilí se přímo úměrně násobí. 

Tento text také naznačuje, že násilí člověka stále více a více pohlcuje. Pomsta je sladká. Už římský řečník prvního století n.l. - Marcus Fabius Quintilianus řekl: „Nic není sladší než pomsta.“ Mstít se dá i na nevinných, i na dětech. Minulý týden jsme si připomínali Lidice, příští týden to budou Ležáky. Když vzpomeneme na oběti holokaustu, je to to samé. Na pamětní desce muzea holocaustu v Jeruzalémě na hoře Sión je napsáno: „Slyš! Krev tvého bratra ke mně volá!" (Gn 4,10)

Naše doba, naše společnost není lepší, spravedlivější, mírumilovnější, ale od počátku stvoření je naše stvoření porušené a poškozené hříchem. Největší hřích je ale v tom, že naše doba nezná, nebo nechce znát Boha, stejně jako Kainova větev a přitom se na Boží zákon odvolává.

Když Hospodin hrozil sedmeronásobnou pomstou, hrozil pomstou úplnou, totální, absolutní. Lámech jako by se Hospodinu vysmíval a povyšoval se nad něj, tím že hrozil každému, kdo na něj jen trochu vztáhne ruku, pomstou ještě o jeden řád vyšší, tedy pomstou sedmdesátkrát a sedmkrát násobnou. Tady nejde o pomstu Boží, ale o pomstu Lámechovu! - Kam může vést jednání, kde se člověk povyšuje nad Hospodina a opovrhuje jím? Kam může vést jednání, kde se vykonává pouze krutá pomsta bez prostoru pro milosrdenství? Z dějin už víme - násilí plodí pouze další násilí, pomsta další pomstu a bolest další bolest. Tedy odpověď na otázku, kam toto všechno může vést je jednoduchá a nalezneme ji v následujících kapitolách knihy Genesis. Svět bez vyššího řádu, kde vládne jen pomsta, meč, majetek, požitky se nezadržitelně řítí k potopě.

Jak se ale z koloběhu násilí dostat ven? Jak se postavit a čelit zlu? I na to nám Bible odpovídá. Odpověď nálézáme v Novém zákoně u Ježíše, který odpovídá Petrovi na jeho otázku po odpuštění, když se ptá:"Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Snad až sedmkrát?“ Ježíš mu na to odpovídá a bere si do úst právě slova Lámechova a naštěstí je také překrucuje, ale tím správným směrem: "Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.“ Mt 18,21-22 - Ježíš tedy neguje „Lámechovu pomstu“ a nastoluje život, odpuštění a milosrdenství. Z koloběhu násilí se dostaneme jedině tehdy, dokážeme-li odpustit, když se dokážeme vzdát nároku na pomstu. Když přestaneme o pomstu usilovat a dokonce nastavíme i druhou tvář ve chvíli, kdy bychom měli právo úder vrátit.

 

Pane, dávej nám sílu odpouštět, když máme chuť dávat rány. Amen.

Poslání: Ř 12,19; Ž 37,5-9


 

 
 

 



Archiv

Kalendář
<< červenec >>
<< 2018 >>
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31          


Statistiky

Online: 2
Celkem: 128907
Měsíc: 2444
Den: 96