Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mít nebo být? (rozklikni!)

4. 12. 2017

Související obrázek

Mít nebo být?

Už na fakultě jsme probírali známého psychologa a sociologa Ericha Fromma, který napsal knihu Mít nebo být? - opět po letech se k němu vracím. Jak už z názvu vyplývá, tak Fromm řadí lidi do dvou skupin – pro jedny platí, že jsem to, co mám. Moji hodnotu určují věci, které se mi podařilo nashromáždit. Jinými slovy, snažím se mít – dům, titul, dobrou práci, peníze, vzdělané chytré děti atd. Do té druhé kategorie patří ti, kteří se snaží být tím, co cítí, o čem přemýšlí a jaké mají vztahy – snaží se být. Samozřejmě, že do té první kategorie patří lidí více.

Fromm dokonce rozvíjí myšlenku o tom, že starý Bůh zemřel a narodil se nový - a tím je ZBOŽÍ. A do obchodních domů prý dnes chodíme jako kdysi do kostelů, kde se supermarkety stávají našimi novodobými chrámy. K Bohu se už prý nemodlíme, ale doslova jej konzumujeme. A konzumní způsob života je založen na přesvědčení, že vše, co člověk potřebuje k životu, si lze koupit za peníze a každý i má právo si toho koupit co nejvíce, aby mohl být opravdu šťastný.

Proč Fromma zmiňuji zrovna v tomto adventním čase? Protože se právě v tomto období hodně v nás střetává to mít – mít se dobře, mít všechno hotovo, mít hodně jídla, mít všechny dárky, mít skvělé zážitky... ale také to být – být někomu blízký, být někým milován...

Já vám dnes nabízím pozvání k tomu BÝT – Být uprostřed toho všeho především člověkem duchovním a ne jenom konzumním.

To „ne jenom“ vystihuje krásně Ježíš, když říká - `Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.´ 

Nestačí se jen nasytit a mít se dobře, ale jsou tu i životodárná slova, která k nám přicházejí od Boha. Slyšíme je ještě? Víme, kde zaznívají? Je tu SLOVO, které má moc proměňovat člověka. Má moc dokonce uzdravovat.

Víme, že tu moc Slova máme i my? Když se třeba dokážeme navzájem vyslechnout, povzbudit, potěšit, říct si, že se máme rádi. V těchto slovech je velká síla, která přichází právě od Boha. Člověk sám od sebe by to nedokázal, protože nás dost často přepadají různé vášně jako zloba, závist, nenávist, násilí a podobné neduhy. Možná nám k tomu všemu chybí to správné zrcadlo – Novozákonní list Jakubův 1,23-25 říká:

Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled; podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá. Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky.

Přeji všem, aby svůj čas naplňovali ne jenom dobrým slovem, ale i skutkem. S milým pozdravem  P.L.

.